Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co je přechylování...

2. 03. 2009 18:57:54
...a proč je správné i výhodné přechylovat cizí ženská příjmení.

V poslední době tolik diskutované přechylování cizojazyčných ženských příjmení je jen malou, skoro by se chtělo říct nepodstatnou součástí tohoto jazykového jevu. V souvislosti s jinak jistě skandální kauzou Kocumová (protože Oto Černý se svými dikcí, floskulemi i malou slovní zásobou nemá právo kritizovat jakýkoli jazykový projev) se k tomu vyjádřila neskutečná masa lidí, většinou bez potřebného vzdělání, a podle toho ty články a názory v "diskusích" pod nimi vypadaly.

Tak tedy, přechylování je jazykový jev, který je češtině vlastní, a označuje způsob, jak se u obecných jmen přidáním (například král - královna, car - carevna, učitel - učitelka) nebo změnou (cizinec - cizinka) přípony vytváří ženský rod. Je pravda, že tento způsob slovotvorby je dán patriarchálním uspořádáním společnosti, v níž se český jazyk vyvíjel. To se sice čas od času nelíbí některým feministkám, ale mnoho se s tím dnes už dělat nedá.

Česká ženská příjmení se až na nesklonné druhopádové výjimky (Janků, Pavlů, Kovářů) vytvářejí podobně - buď přidáním koncovky -ová (Novák - Nováková) nebo změnou koncovky (u příjmenní vytvořených z přídavných jmen, tedy například Konečný - Konečná, Železný - Železná). Tento způsob slovotvorby je dán rovněž historicky a feministkám se nelíbí o to víc, že nesprávně zaměňují gramatiku s občanským zákoníkem - tedy že si pletou přivlastnění coby jazykový jev s reálným přivlastněním, například majetkovým.

Cizí příjmení se dle vžitého úzu mají přechylovat a navíc jejich přechylování je silně praktické: bez přechýlení by totiž z principu nebyla možná flexe a nesklonnost příjmení by vytvářela absurdní jazykové situace, například existenci vět, v nichž bychom bez dalšího upřesnění nerozeznali podmět a předmět (příkladem budiž třeba věta "Ryan okouzlila Foster", z níž není na první - a ani na žádný další- pohled jasné, kdo okouzlil koho).

Okamžikem přijetí cizího příjmení do českého projevu se cizí příjmení stává integrální součástí českého jazyka (tuto do očí bijící pravdu zde uvádím, jelikož nějaký pán v diskusi pod jedním z článků měl jiný názor). Z tohoto důvodu neobstojí žádný argument založený na domnělém komolení příjmení či snad dokonce založený na tom, že nemáme právo cizí příjmenní skloňovat (!)

Zároveň je ale potřeba připomenout, že přechylování není žádná občanská povinnost, je to jen jazykový jev, který vyplývá z nejhlubších strukturních vlastností češtiny a tedy by jeho absence v projevu kohokoli neměla zavdávat příčiny k nějakému postihu.

Jistě, veřejnoprávní média by se měla v co nejširší míře snažit o čistý jazykový projev svých zaměstnanců a spolupracovníků. Pokud jde ale o to, existují desítky jiných jevů, které by bylo zapotřebí odstranit dříve: například nepříjemně floskulovitý jazyk jakéhokoli zpravodajství, zvláště sportovního, o což by se pan Černý, známý "běžec na dlouhé tratě" s "tahem na branku", mohl zasloužit. A taky by třeba mohl příležitostně vysvětlit Miloši Holaňovi, že hovořit v televizi o ruských hokejistech jako o "rusácích" je přinejmenším nevhodné..

Autor: Marek Tarnovský | pondělí 2.3.2009 18:57 | karma článku: 15.39 | přečteno: 1795x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Islám, politická korektnost a odvaha říkat pravdu

Aktuálně jsou nejhoršími nálepkami pro vyjádření publicistů příklon k multikulturalismu a k politické korektnosti,neboť dnešním trendem, který konzumenti žádají, je „hledání pravdy“, pokud se ta týká toho, co za pravdu považujeme.

23.11.2017 v 10:25 | Karma článku: 9.56 | Přečteno: 426 | Diskuse

Jakub Kouřil

Anatomie Slasti

Vesmír je zrcadlem lidské touhy po nekonečné slasti a blaženosti. Říká se, že nejvyšší rozkoše lze dosáhnout ne skrze tělo, nebo mysl, ale čistě jen skrze své Já.

23.11.2017 v 10:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Jiří Zapletal

Máš problém? Dotace to vyřeší

Trápí vás znečištěné ovzduší? Obáváte se imigrantů? Nemáte práci? Dostáváte vysoké účty za elektřinu? Není problém. Existuje všemocný lék. Jmenuje se dotace.

23.11.2017 v 7:22 | Karma článku: 14.93 | Přečteno: 309 | Diskuse

Martina Franzová

Jak jsem potkala ruského agenta

Ve své bezmezné naivitě a nadšení z návštěvy překrásného Sankt. Petěrburgu jsem ve slabé chvilce pozvala jednoho z jeho obyvatel na návštěvu k nám do Prahy. Šest dnů jsem si hřála hada na prsou a teď abych podávala BIS hlášení...

23.11.2017 v 7:12 | Karma článku: 24.98 | Přečteno: 614 | Diskuse

Pavel Ďuran

Jana Nečasová (Nagyová) je vinna!

Soud pro Prahu 1 včera opět (tentokrát jinou soudkyní) rozhodl: Jana Nečasová (dříve Nagyová) je vinna. Dostala dva roky s tříletou podmínkou. To za zneužití vojenského zpravodajství. A – samozřejmě – verdikt není pravomocný.

23.11.2017 v 6:27 | Karma článku: 30.97 | Přečteno: 1050 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2390

"Neduživý, kosmopolitní, židofilní, plutokratický, odnárodněný intouš v žoldu cizího kapitálu."
(Nick petr_sleder v diskusi o mém článku. Děkuji za odhalení!)

Narodil jsem se v Českých Budějovicích v roce 1973, ale od dětství žiju v Praze. Studoval jsem politologii, filosofii a češtinu. Připravil jsem k vydání asi desítku knih z oboru, především v nakladatelství OIKOYMENH. Hraji a režíruji divadlo v divadelním spolku Tréma 29, napsal jsem dvě divadelní hry (aktovku Majitelé a celovečerní Přátele žehu), třetí je rozepsaná. Spolupracuji s e-zinem Vinohrady.cz a snažím se pomáhat migrantům v rámci neziskovky Berkat. Živím se jako komerční grafik a tiskař.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.