Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kosa na kámen (a další povídky)

8. 01. 2009 12:35:17
Zatímco románovou tvorbu Grahama Greena znají čeští čtenáři ve značné šíři, jeho povídky zůstávaly dlouho překladateli opomíjeny a sbírka Kosa na kámen (Twenty-one Stories, Londýn 1977) se dočkala českého vydání až v roce 1997, kdy ji v přiměřeném překladu Viktora Janiše a Zuzany Šťastné vydalo nakladatelství Talpress.
Graham Greene (1904 - 1991) patří k nejlepším spisovatelům 20. století, přestože v rodné Británii nebývá pokládán za významného autora a uznání se mu dostává především od kontinentální kritiky. To je možná důvod, proč mistrný vypravěč nikdy nezískal Nobelovu cenu za literaturu, ačkoli by si ji nesporně zasloužil.

Jeho prózy lze nezřídka žánrově vymezit jako politické thrillery či kriminálně-psychologická divertimenta, avšak jejich tématem jsou podivuhodné rysy lidské existence, jakými jsou hledání smyslu života, vykořeněnost, morální dilemata, jakož i prostý problém svobody. Zjednodušeně, avšak s vědomím vážnosti podobného vymezení, lze tvrdit, že tématem Greenovy tvorby je konflikt dobra a zla, který se vždy odehrává jako osobní, niterný zápas jeho hrdinů - mimo veškeré instituce a jejich dogmata, ať už máme na mysli instituce politické či náboženské.

Spisovatel sice z vlastního rozhodnutí přináležel ke katolické církvi, ale nelze ho označit za katolického autora. Sám o sobě prohlašoval, že je "pouze spisovatelem, který je zároveň katolíkem" a je pravda, že až na několik výjimek (jedná se o jeho méně zdařilé tezovité prózy) neodkazoval ve svých textech k dogmatu, ba naopak čas od času sklízel nevoli kléru a jeho stěžejní román Moc a sláva (Power and Glory, 1953) mu bezmála vynesl nálepku heretika.

Povídková sbírka Kosa na kámen představuje Greena opět jako skvělého fabulátora a obratného stylistu (byť mu český překlad občas nevychází vstříc a rovněž textová redakce knihy měla být přesnější - zvláště trapný je pleonasmus na str. 58 "výtvarně nadanou a trochu předčasně vyspělou holčičku s malířským nadáním").

Knihu otevírá mistrně napsaná studie stavu duše poválečných pubescentů Ničitelé, která je tematicky i stylově velmi blízká mému oblíbenému románu Brightonský špalek (Brighton Rock, 1938). Zde nás autor navštěvuje tím, čím je natolik výjimečný: navýsost morální téma rozehrává bez jakéhokoli morálního soudu, popisuje a vidí, ale nehodnotí, a to navíc velice čtivou a přístupnou formou.

Některé povídky mají jen průměrnou úroveň, většinou ty, které jsou svým rozsahem kratší - jako by nedostatek prostoru občas autorovi bránil použít své vybroušené techniky a namísto toho se spokojil s psaním a la these (zvláště patrné je to u povídek Nade vší pochybnost a Druhá smrt).

Většinu próz ale nutno řadit k nadstandardním literárním počinům a některé jsou přímo mistrovskými miniaturami. Jako drahokam zdobí knížku výstižná povídka Výročí, která patří k nejlepším krátkým prózám, které jsem kdy četl, přestože svým námětem není nikterak výjimečná (vlastně jde o banální připomenutí toho, že sebeúctu nekoupíš, ale právě proto, že zde autor bere vážně svůj příběh a je mu jedno, co z něj vyplyne, působí povídka značně silným dojmem).

Zajímavé jsou texty, které se snaží proniknout do duše dítěte, zmapovat hranici mezi dětským a dospělým světem, popsat odlišné zákony i zákonitosti, které oběma světům vládnou. Nadprůměrná povídka Konec večírku, která celou knihu uzavírá, je o dvojčatech, které navzájem fyzicky prožívají strachy a neurózy; velmi trefnou výpovědí o dospělosti je napínavá povídka Pokoj v suterénu, která patří k vrcholům sbírky a která by možná leckomu ušetřila spoustu peněz za psychoterapii.

V neposlední řadě se Greene představuje jako ironický glosátor. V povídce Chudák Maling se například setkáme s mužem, jehož kručící břicho napodobuje reálné zvuky, a to ty nejnevhodnější v těch nejnevhodnějších okamžicích; vtipná i sžíravá je satira Chlapská práce stavící do kontrastu poněkud zbytečné úředníky Ministerstva války a letce, bojující o svobodu Británie proti německé Luftwafe. K lehčím prózám patří i titulní povídka Kosa na kámen, která stavbou děje, námětem i vyzněním odkazuje k americké povídkářské tradici založené O'Henrym.

Zkrátka a dobře, Graham Greene stojí za přečtení a jeho povídky jsou dobré nejen pro náruživé čtenáře, jimž se čas na četbu vinou starosti o úživu redukoval na minimum. Sice jsem na internetu nenalezl obchod, v němž by bylo ještě možné je zakoupit, pro zájemce jsou ale k dispozici ve veřejných knihovnách (v pražské Městské pod signaturou AA 37597).

Autor: Marek Tarnovský | čtvrtek 8.1.2009 12:35 | karma článku: 10.00 | přečteno: 2774x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Helena Herynková

Využijte minulosti, abyste vylepšili budoucnost

Starý muž, jenž přežil holocaust a stvořil hračkářské impérium pro radost všech dětí. Jaké skrývá tajemství? Hračkář, strhující román z překvapivě nového zdroje...

23.11.2017 v 10:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 101 | Diskuse

Karel Sýkora

Jan Heller – Přehled Starého zákona

Jan Heller byl český religionista, biblista, protestantský teolog, vysokoškolský pedagog a překladatel z hebrejštiny a foiničtiny.

23.11.2017 v 7:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 |

Eva Šamánková

Poslední dívka

Tři ženy, které mají společné následující - přežily krvavá řádění šílenců. Každá na jiném místě, v jinou dobu a za jiných okolností. Každá ale přežila jako jediná. Tři ženy, které se staly „Posledními dívkami“...

22.11.2017 v 17:44 | Karma článku: 8.42 | Přečteno: 389 | Diskuse

Karel Sýkora

Bedřich Smetana jako xenofob? ... :-)

Bedřich Smetana byl významný český hudební skladatel období romantismu. Pocházel z poměrně zámožné sládkovské rodiny, ale od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici.

22.11.2017 v 10:41 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 202 |

Hermína Muchová

Rozhovor se zpěvačkou Evou Pilarovou

Zpěvačku Evu Pilarovou znají a obdivují všechny generace posluchačů a je bezesporu jednou z pěveckých legend, které bychom si měli za její celoživotní působení v oblasti hudby vážit.

22.11.2017 v 7:30 | Karma článku: 14.56 | Přečteno: 801 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2390

"Neduživý, kosmopolitní, židofilní, plutokratický, odnárodněný intouš v žoldu cizího kapitálu."
(Nick petr_sleder v diskusi o mém článku. Děkuji za odhalení!)

Narodil jsem se v Českých Budějovicích v roce 1973, ale od dětství žiju v Praze. Studoval jsem politologii, filosofii a češtinu. Připravil jsem k vydání asi desítku knih z oboru, především v nakladatelství OIKOYMENH. Hraji a režíruji divadlo v divadelním spolku Tréma 29, napsal jsem dvě divadelní hry (aktovku Majitelé a celovečerní Přátele žehu), třetí je rozepsaná. Spolupracuji s e-zinem Vinohrady.cz a snažím se pomáhat migrantům v rámci neziskovky Berkat. Živím se jako komerční grafik a tiskař.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.