Haddonova kronika rozkladu
Oxfordský scénárista, knižní ilustrátor a nyní už také etablovaný spisovatel Mark Haddon (nar. 1962) na sebe výrazně upozornil prvotinou Podivný případ se psem (The Curious Incident of the Dog in the Night-time, 2003), kvazidetektivkou s neobvyklým ústředním hrdinou - autistickým chlapcem. Odborně dobře prokonzultovanou knihu spisovatel odvážně vypráví v první osobě a dává tím čtenáři možnost hlouběji nahlédnout do spletitých duševních pochodů tímto způsobem postiženého člověka.
Jeho druhý román, Problémové partie (2006, česky v nakl. Argo v roce 2008 v kvalitním překladu Michaly Markové), je dvougeneračním příběhem jedné rodiny - vystupuje zde především George, čerstvý důchodce, který tak nějak najednou neví, co se sebou a jehož rychlý pád na psychické dno sledujeme jako tragikomickou grotesku a zároveň jednu z hlavních dějových linek příběhu (originální název A Spot of Bother, cosi jako "nepříjemná skvrna", odkazuje na ústřední tělesný problém hlavního hrdiny, jenž atypický exém vydává i přes veškerá lékařská dobrozdání za zhoubnou rakovinu kůže a domnívá se, že umírá).
Jeho žena Jean si na stará kolena našla milence, jejich homosexuálnímu synu Jamiemu je sice jasná sexuální orientace, méně už se ale vyzná ve svých citech a jejich dcera Katie (rozvedená se závazkem) se hodlá podruhé provdat, a to za Raye, kterého nemiluje, jen se s ním cítí takřečeno v bezpečí.
Příběh autor vypráví lineárně, je to prostý a jednoduchý text napsaný vtipně třetí osobou v duchu romanopisecké tradice, jejímž ztělesněním je slavný David Lodge (krom populárních univerzitních románů Hostující profesoři či Svět je malý napsal i řadu "vážnějších" textů, z nichž asi nejvíce vyniká v Čechách téměř nepovšimnutá Terapie, která má s Haddonovým textem podobný jeden z námětů, ale jiná ideová východiska i jiné závěry).
Čtyřem hlavním hrdinům jsou na přeskáčku věnovány jednotlivé kapitoly, každá se soustředí na prožitky a pocity jen jednoho z nich včetně jeho názorů na chování či vlastnosti těch ostatních. Přesto Haddon ani jednou nepoužije opakování stejné události v jednotlivých kapitolách (s malými výjimkami, kdy se ale již odehraný děj objeví jen jako krátká vzpomínka, nutná k vysvětlení momentálního hrdinova rozpoložení). Svižným tempem jsme vedeni až ke konci, který je trpně otevřený a v této podobě knížce sluší.
Možná je román zkoumáním toho, nakolik nelze žít mezi lidmi a neumět s nimi komunikovat, možná je to "jen" temná, nesoucítící groteska s psychologickými rysy, která se soustřeďuje na nejrůznější, především nevědomé a nezamýšlené způsoby, jakými lze ublížit svým blízkým i sobě samému. I když...
Příběh se stále více točí kolem zamýšlené, rušené a znovuobnovované svatby Katie a Raye - a ta má být v náhledu postav i v logice vyprávění jakýmsi katalyzátorem jak rodinných problémů, tak problémů jednotlivých postav. Na konci jsme ale konfrontování s podivným pocitem jisté bezvýchodnosti - jakoby v dnešní době stále rafinovanějších neuróz a poruch osobnosti už nebyla možná katarze, očištění, nový začátek. I milostné úspěchy mladší generace se ve srovnání s troskovitým životem rodičů jeví poněkud - dočasné...
Haddon napsal nesmírně zábavnou a živou knížku s výrazným podílem "druhého plánu", kterou vřele doporučuji - rovněž pro její otevřenost a také pro sympatickou bezskrupulóznost, která z ní čiší.
K prodeji je například zde.
Marek Tarnovský
Don Corleone a Jaromír Jágr jako shakespearovské postavy
Stručná poznámka o vhodnosti aktualizace v adaptaci divadelní klasiky a o jednom sympatickém divadle.
Marek Tarnovský
Za Ladislavem Smoljakem (a též za Karlem Velebným a Jiřím Šebánkem)
V souvislosti s dnešní smutnou zprávou o skonu Ladislava Smoljaka jsem se dočetl řadu nepřesností ohledně autorství postavy Járy Cimrmana, které je připisováno právě Smojlakovi, aniž by mediální svět zapátral po hlubších souvislostech.
Marek Tarnovský
Ikona Karel
Dva interesantní snímky z Pražského hradu. I když hovoří samy za sebe, malý komentář si neodpustím.
Marek Tarnovský
Máj v dubnu...
...aneb to jsou paradoxy!
Marek Tarnovský
Čím zapáchá Český lev
Dovoluji si na tomto místě zveřejnit svůj loňský článek o Českých lvech, protože zatím bohužel neztratil nic ze své věcné podstaty. Omlouvám se, nedělám takový krok často, ale situace v české kinematografii mě trápí a důvod psát znovu totéž nenacházím.
Marek Tarnovský
Co je přechylování...
...a proč je správné i výhodné přechylovat cizí ženská příjmení.
Marek Tarnovský
Lukašenko nemá v Praze co dělat
České předsednictví vážně uvažuje o pozvání posledního evropského diktátora. Co by to znamenalo pro českou zahraniční politiku a co pro běloruskou opozici?
Marek Tarnovský
Komunisti křičí...
...a jejich drzost nezná mezí.
Marek Tarnovský
Burianův bílý den žen
Jan Burian natočil jeden den s předsedkyní Národní strany Petrou Edelmannovou.
Marek Tarnovský
Nejsem Husákův příbuzný!
Zase jsem se (v jinak docela sympatickém článku) o sobě dověděl, že jsem Husákovo dítě. Tahle sociologická zkratka mě šíleně vytáčí - politicky, kulturně i freudovsky.
Marek Tarnovský
Co Vávra neřekl
Šedá eminence československého filmu vzpomínala v televizním cyklu Zlatá šedesátá.
Marek Tarnovský
Získají hokejisté Budějovic druhý titul?
Jsou kluby, jejichž fanoušci mohou trávit čas příjemným plánováním, jakým způsobem oslaví případný titul, protože mohou vcelku oprávněně přepokládat, že se ho dříve či později dožijí. My, kteří jsme tak či onak spřízněni s českobudějovickým hokejovým klubem, to máme o dost komplikovanější...
Marek Tarnovský
Kosa na kámen (a další povídky)
Zatímco románovou tvorbu Grahama Greena znají čeští čtenáři ve značné šíři, jeho povídky zůstávaly dlouho překladateli opomíjeny a sbírka Kosa na kámen (Twenty-one Stories, Londýn 1977) se dočkala českého vydání až v roce 1997, kdy ji v přiměřeném překladu Viktora Janiše a Zuzany Šťastné vydalo nakladatelství Talpress.
Marek Tarnovský
Povrchně o Woodym s Miroslavou Spáčilovou
Recenzí knihy "Vše o Woody Allenovi" se Miroslava Spáčilová, novinářka působící v kulturních redakcích několika deníků přes dvacet let, dopouští nehorázného matení čtenářů, které by jeden čekal spíš od začátečníka.
Marek Tarnovský
Karamazovi - nevyužitá šance
Nestává se mi v kontextu pokleslé úrovně českého filmu, že by nějaký snímek vzbuzoval dopředu jakákoli pozitivní očekávání, spíše naopak. Pamětliv geniality Schormova převodu klasického Dostojevského románu na divadelní jeviště jsem se přece jen na filmové Karamazovy těšil.
- Počet článků 18
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2413x
Narodil jsem se v Českých Budějovicích v roce 1973, ale od dětství žiju v Praze. Studoval jsem politologii, filosofii a češtinu. Připravil jsem k vydání asi desítku knih z oboru, především v nakladatelství OIKOYMENH. Hraji a režíruji divadlo v divadelním spolku Tréma 29, napsal jsem dvě divadelní hry (aktovku Majitelé a celovečerní Přátele žehu), třetí je rozepsaná. Spolupracuji s e-zinem Vinohrady.cz a snažím se pomáhat migrantům v rámci neziskovky Berkat. Živím se jako komerční grafik a tiskař.
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Tréma 29
- Vinohrady.cz
- Berkat
- Časopis nejen pro kutily Hubert
- Jiří Weinberger a přátelé
- Svobodné Bělorusko
Oblíbené blogy
- Stanislav Vašina
- František Kostlán
- Vlaďka Černajová
- (Strašidelný) Ondřej Štindl
- Pavel Klusák
- Jan Burian
- Jan Horváth
- Rostislav Siksta